Víra a věda jsou často vnímány jako protiklady ve smyslu:
Buď něčemu („slepě“) věříš NEBO máš („vědecký“) důkaz.
Přijde mi úsměvné, když čím dál častěji vidím zmínky ve smyslu „poznatky kvantové fyziky potvrzují…“ … a teď si doplňte „existenci duše“, „zákon přitažlivosti“ atp. Pokud něco takového čtu třeba na přebalu knihy, která se zabývá „spiritualitou“, „ezoterikou“ (a teď mě nechytejte za slovo, co přesně kdo pod tyto pojmy zahrnuje), přijde mi to jako snaha přesvědčit „bezvěrce“ vědeckými argumenty, které jsou přeci nezpochybnitelné a jsou důkazem.
Výstižnější mi přijde říct: „…, argumenty, kterým věří“.
Kdo z vás je v kvantové fyzice natolik vzdělán, že dokáže tyto principy detailně chápat, a tedy případně rozporovat?
Nezpochybňuji principiálně vědu. Jen si myslím, že to, co mnohdy vnímáme jako „nezpochybnitelný vědecký důkaz“ může být:
- víra (důvěra) ve vědeckou autoritu (jejíž poznání nedokážeme sami potvrdit či vyvrátit na základě svojí zkušenosti nebo ani myšlenkového pochodu)
- jen jeden z možných popisů reality (které se nemusí vůbec vzájemně vylučovat, ba naopak)